Moc vyhlížíme vzhůru

Samson

1:ČFím to, zdá se mi, i když žG7ijem na zemi,
s hlavou zdvBiženou moc vBmyhlížíme vzhFůru.
2:Když letní klekání nás pozve do strání,
svoje štěstí ryjem na stromovou kůru.
1:OklamFáni lidmi bGm7ez citu,
které nAm7ezajímá, žGme jsi tu,
a pro vlFastní hloupost všechno kolem bGm7oří,
doufat chcAme se nám, že nGm7a Zemi
zbyde nAměco víc než kBameny
nebo pA7ouště, nad kterými slunce hDmoří,Gm7 
pBouště, nad kterBmými slunce hFoří.
R:Kam jdFou ty davy uspěchaný, kam jdG7ou na cesty nepoznaný,
kam jdBou, kde čas ztrFácí,
svůj sDm7en o výšce nad oblaky měl tG7en, kdo jako dítě taky
sám chtBěl výš než ptFáci.
2:Uzavřeni v městech po léta
od míst, z nichž jsme rostli do světa,
našim dětem někde na dně duše schází,
když se v noci budí z polosnu,
námi směrovány do kosmu,
povídání babek o vodnících z mlází,
povídání o vodnících z mlází.
R:Kam jdou ty davy uspěchaný, kam jdou na cesty nepoznaný,
kam jdou, kde čas ztrácí,
zas výš, a zatím tady dole, kde jsou louky, lesy, pole,
tím hůř své dluhy splácí.
3:=2.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:44:30.644+00:00
Výsledky hledání: